V prosinci 2018 byla Evropským parlamentem a Radou schválena novela směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED). V České republice je pro implementaci podmínek stanovených touto směrnicí potřeba schválit novelu zákona č. 67/2013 Sb., o službách, s účinností od 1. 1. 2023. Pokud by byla přijata v navržené podobě, budou mít nové podmínky znatelný dopad na činnost všech správců bytového fondu včetně bytových družstev, SVJ, ale také měst a obcí. Svaz českých a moravských družstev (SČMBD) o záležitosti jednal s Ministerstvem pro místní rozvoj, to však úpravy zákona odmítá.
Novela prošla prvním čtením PSP
Směrnice Evropského parlamentu mění podmínky pro bytová měřidla energií a požaduje jejich výměnu tak, aby umožnila dodavatelům energie i správcům bytových fondů měsíční dálkové odečty bez nutnosti osobních návštěv. „Novela prošla první čtením ve Sněmovně, stále však nenabyla její platnost. Nyní se přesunula do výborů, kde běží 50denní lhůta k projednání. Správci domů i dodavatelé potřebných měřidel tak budou mít podle odhadů méně než 3měsíční lhůtu na splnění všech povinností. To dle našich průzkumů není možné a požadujeme tak posunutí data účinnosti novely na 1. 1. 2025,” vysvětluje první návrh Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.
Bytové domy nejsou vybaveny potřebnou technologií
Z diskuzí a průzkumů mezi členy SČMBD a Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) vyplývá, že 1,47 milionů bytů v České republice je teplem zásobováno dálkově nebo z domovních plynových kotelen, a spadají tak do jurisdikce uvedené novely. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je pak asi 7 milionů, z nichž všechny musí být od 1. 1. 2027 vybaveny zařízením pro dálkový odečet. Povinnost pravidelných měsíčních odečtů se pak týká asi 3,5 milionu z nich (tj. 42 milionů provedených odečtů za rok), potřebnou technologií je však vybaveno jen 30–40 %. Na skutečné dálkové odečty je ale připraveno pouze mizivé procento z nich. Svaz tak upozorňuje, že na implementaci změn není dostatek kapacit ani času a navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o 2 roky, tj. aby povinnost poskytovat měsíční informace o spotřebách byla účinná až od 1. 1. 2025. „Důvodem pro posun účinnosti je jednak dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, ale také vyjádření firem zabezpečujících související technická opatření, servis i služby. Podle nich totiž nemají na implementaci změn dostatek kapacit ani času. Dalším organizačním problémem je i to, že rozhodování o nových změnách probíhá v bytových družstvech i SVJ zpravidla během členských schůzí nebo shromáždění vlastníků. Ty se obvykle konají jednou ročně, a to během května a června. Rozhodnutí potřebná k instalaci nových technologií tak uvedené orgány nebudou schopny v roce 2022 schválit,” dodává Martin Hanák.
Měsíční oznámení znamenají náklady navíc
Kromě poskytování vzdáleného přístupu k pravidelným odečtům určeného dodavatelům energií, správcům bytových fondů i obyvatelům domů počítá novela v § 8a odst. (5) také s pravidelným informováním o tomto přístupu. Evropská směrnice navrhuje, aby byli odběratelé energie jedenkrát měsíčně informováni o zpřístupnění dat, nespecifikuje však, jak by komunikace měla probíhat. „Uživatelé bytů nemají povinnost sdělovat správci domu svou e-mailovou adresu ani další kontakty pro online komunikaci. Pokud tak budou muset správci posílat obyvatelům bytů měsíční papírová oznámení, bude to znamenat finanční náklady navíc,” říká Martin Hanák z SČMBD. Proti tomuto ustanovení se ohradili také někteří poslanci, kteří stejně jako Svaz upozorňují na skutečnost, že jak „směrnice“, tak i „doporučení“ jsou právní akty, které dávají členským státům určitý stupeň volnosti při jejich implementaci a nedávají tak povinnost měsíční lhůtu zavést.
Délku lhůty pro podání námitek je nutné zkrátit
Ustanovení §8 odst. (2) dává každému příjemci služeb možnost podat do 30 dnů ode dne doručení své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníka a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování. Proto Svaz navrhuje, aby v případě, že nejsou námitky doručeny poskytovateli služeb do uvedené lhůty, právo na jejich uplatnění zaniklo a vyúčtování se považovalo za řádné. Od navržené změny si slibují snížení rizika spekulativních žalob příjemců služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.
„Pokud je námitka shledána oprávněnou, může dojít ke zpětné změně vyúčtování všech příjemců služeb, kteří už ale vypořádali všechny přeplatky a nedoplatky. Řešení situace je pak vzhledem k vysoké fluktuaci uživatelů bytů velmi náročná. Navrhujeme proto, aby měla speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, v této situaci přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,” dodává Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.
