Klimatizace zažívají v posledních letech velký boom. Levnější variantou, i když s nesrovnatelně menším efektem, mohou být větráky. Obě možnosti ale mají jedno společné: Jak je správně v bytě využít tak, aby nám maximálně pomohly a na druhou stranu minimálně škodily?
Pozor na prochladnutí
Nejčastějším prohřeškem u nastavení klimatizace bývá příliš nízká teplota. „Základním doporučením je nenastavovat rozdíl větší než 5 °C, maximálně 7 °C ve srovnání s venkovní teplotou. Cílem by měla být nejvyšší teplota, kterou ještě vnímáme jako příjemnou a nezatěžující horkem. Když víme, že se budeme pohybovat v klimatizovaných prostorech, kde nemůžeme nastavení klimatizace ovlivnit, je dobré vzít si sebou alespoň nějaký lehký kus oděvu, abychom neprochladli,“ radí MUDr. Helena Kazmarová vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního úřadu. Dlouhodobý pobyt v chladných klimatizovaných prostorách působí nepříznivě na horní cesty dýchací. Opakované přechody z chladné místnosti do tepla mohou zatěžovat i oběhový systém. Nejen pobyt, ale i odchod z klimatizovaného prostoru může být pro organismus zátěží. Proto než se člověk vydá z klimatizovaného prostoru do horkých ulic, měl by chvíli počkat v místě bez klimatizace, například na chodbě, a napít se vlažné minerálky.
Neseďte v průvanu
Při nastavování klimatizace je proto třeba dbát na to, abyste neseděli přímo v proudu přiváděného vzduchu. Na tento problém je dobré myslet už při umisťování výduchů klimatizace (pokud nejde o klimatizaci mobilní). Podle lékařky výsledkem může být bolest hlavy a zatuhnutí s následnou bolestí svalů, které jsou průvanu vystaveny, nejčastěji krční a šíjové, blokace příslušné části páteře i bolesti kloubů. Řešením je nezůstávat v přímém průvanu, buď proud vzduchu přesměrovat, nebo se sami přesunout z jeho přímého dosahu.
Suchý vzduch škodí našim očím
Pokud není klimatizační jednotka vybavena zvlhčováním vzduchu, což bývá součástí jen u centrálních klimatizací, dochází k snižování vlhkosti vzduchu vysrážením ve výparníku. Pak je rizikem příliš suchý vzduch v místnosti, který vysušuje sliznice, může způsobit dráždění očí i dýchacích cest Pokud klimatizace dlouhodobě žene vzduch přímo na člověka, dochází rovněž k vysoušení pokožky a k pálení či slzení očí. Potíže mohou mít i lidé, kteří používají místo brýlí kontaktní čočky.
V tomto případě je dobré se zamyslet na pořízením zvlhčovače vzduchu. Důležité je důkladně dodržovat pitný režim a tím hydratovat celé naše tělo (v četně právě očí a kůže). Řešením pro naše oči jsou i speciální zvlhčovací přípravky.
Levnější varianta – větrák
Větráky zajišťují proudění vzduchu v místnosti, a tím pocit příjemnějšího vzduchu a ochlazení v době horka. Princip, na kterém působí je současně jejich rizikem. Pocení v horku je jedním z termoregulačních mechanismů našeho těla. Aby pocení plnilo tuto funkci, musí se pot z kůže odpařit, tím se kůži odebere teplo. Proudění vzduchu kolem povrchu kůže zrychluje odpařování potu a tím i ochlazování. Ale s prouděním vzduchu se to nesmí přehnat, jinak se efekt podobá tomu, který je popsán u klimatizace. Přílišný průvan způsobí lokální ochlazení, bolest svalů, případně nachlazení. Riziko je menší, protože proudící vzduch má teplotu místnosti, takže ochlazení je méně účinné. Pokud teplota vzduchu stoupne na teplotu kůže, je použití větráku z hlediska ochlazení neúčinné.
